let domů po dvou letech

31. ledna 2014 v 11:21 | Mardža
Tak letím zpět, už sedím 5 hodin v letadle vedle dvou Inďáků co trošku páchnou česnekem a nějakou záhodou jim jde net v letadle, takže Skypují s dalšíma desítkama Inďáků a nemůžu usnout. Jsou milí, to ne, že ne, ale jde na mě podrážděnost z cestování.. 10h do Frankfurtu ze San Franciska a poté ještě další hodinu domů do Prahy. Lítání miluju, ale tohle je tedy zase zážitek. Změny tlaku mě přivádí do stavů jako bych byla hang over, což tedy není ve stísněném prostoru v B747 po dobu 10ti hodin žádný med..
Nevím co bude doma. V ledadle nějaké slzičky padly, ale celkově nejsem stmuná, že odjíždím.. asi proto, že jsem si den ode dne jistá, že se vrátím. Vrátím se určitě, Amerika mi sluší a jsem tam spokojená. A že je Oakland jedno z nejhorších míst, nebezpěčný jako prase a většina populace jsou černoši se mi líbí ještě více.. je pravda, že mám respekt a vím kam nechodit ani přes den, že se na černé bratry není hodno dívat déle než pár vteřin, jinak přijdou s přímou otázkou jestli se znáte nebo jestli máte nějaký problém… Od doby co boxuji a jedni z mých nejlepších přátel jsou profesionální boxeři si dovoluji tvrdit, že se nebojím, ačkoliv přepadení a nožem na krku či pistolí na spánku jsou v Oaktownu na denním pořádku. Asi mám ráda adrenalin no.. samozřejmě do té doby až budu v podobné situaci a nějaký méně kultivovaný čenoch si mě vyhlídne jako cíl. Nebo až mi někdo rozbije vchodové dveře jako mé kamarádce Sarah z posilovny.. během posledního roku vyměňovala s přítelem dveře přeswně 4x.. Až mi někdo rozbije okénko u auta, které ještě ani nemám atd atd.. a přesto se mi tam líbí a hodlám udělat téměř vše pro návrat.
Fakt, že jsem terčem černých bratrů je více než očividný.. tmaví chlapci mají rádi dobře "stavěné" holky, takže nabídky různého druhu sbírám na ulici denně.. od bezdomovců a jiných podivínů jestli už jsem měla černého bratra (doslova takhle zněla jejich otázka), přes hvízdání a pokřiky, až po názor trenérů v gymu, že nemám proč hubnout, že mám ideální postavu a phat ass (znamená perfektní WGIOJŘOOU), fakt ,že mi Amerika záhadným způdobem přivodila 7 Kg navíc je nezajímá… ale já se vrátím, vrátím se do půl roku a budu skinny a přestanou mě balit černoši, protože quesadilla butt (tenký zadek jako mexická placka) pro ně není vzrušující J
Ano, jedu domů, těším se na rodinu a přátelé moc, ale částěčně z důvodu, že vím, že to dám zpět. Nemít vidinu návratu do "země neomezených možností", tak měsíc předem nespím, mám deprese a řvu jako želva do 9 balení kapesníčků, které jsem si pro případ nouze do letadla koupila… s úsměvem teď vzpomínám jak mi někteří z vás při loučení v ČR v lednu 2012 říkali, že třeba je to naposledy co se vidíme… věděla jsem, že naposledy to není, ale zároveň jsem v tu chvíli neměla ani na chvilinku pomyšlení, že bych v Americe chtěla zůstat žít. Nevím jestli to bude na vždy nebo jen na pár let, to nám až čas ukáže..
Návrat bude těžký, budu se muset hodně otáčet, abych to finančně zvládla, ale když se chce, tak to jde… o to více v Americe. Nemyšleno nijak ve zlém, chraň Bůh, Čechy vždycky budou domov, místo, kde jsem se narodila, které miluji a kam se ráda vracím, ale mometnálně to není destinace, ve které si přeji žít. Konečně jsem dosáhla levelu angličtiny, kdy řeknu co potřebuji, rozumím, nemám problém s anglickými filmy ani písničkami.. dělám chyby ano, a dělat je ještě pár let budu.. perfektní angličtinou bohužel nemluví ani Amíci.. ale budu na tom pracovat a časem to bude jen lepší.
Studium na college bude náročné jak v rámci angličtiny, časově, tak nejvíce finančně , ale já to spolu s hlídáním dětí zvládnu. Nejsem žádný béčko a slíbila jsem, že se vrátím.. takže musím! ;-)
Všichni se mě ptají, co bude až se vrátím domů po dvou letech, jaký mám plán…
Takže budu v čechách na pár měsíců, budu doufat, že najdu nějaký job,. Kde využiji angličtinu a kde se mi podaří ušetřit alespoň něco málo do nových začátků v usa. Budu si online a přes známé shánět job, který bude na černo abych si mohla platit školu a konečně si vyřídím veškeré písemnosti a doktorská razítka, testy a jiné kraviny ke studiu na college. Job pravděpodobně opět hlídání dětí, protože v tom jediném mám praxi a reference, je to práce při které se dá bydlet u rodiny (pro začátek, časem bych se chtěla osamostatnit) a která se dá poměrně snadno sehnat a při full time studiu provozovat.. Pokud by se poštěstilo, víkendy vypomáhat v baru nebo extra hlídat cizí děti, nebudu se zlobit. Budu žít na velmi nízkých rozpočtech, protože jako mezinárodní student na community college, což je nejlevnější možnost jak získat alespoň associate degree vyjde na nějakých min 10 tis dolarů na rok, plus při žádosti o vízum na ambasádě musím prokázat min 20 tis dolarů na účtě, abych byla věrohodná jako student full time, měla si z čeho platit bydlení a obživu a nepracovala na tajňáka.. Takže takhle to funguje, rozumný člověk nevidí jediný důvod proč takhle všechna úskalí podstupovat, já a dalších pár ex au pair slečen to vidíme jako jediný legální způsob jak v USA další dva roky žít (přežívat je možná více adekvátní slovo).. O následném transferu na univerzitu, abych měla bakaláře a cenám za studium se snad raději ani nebudu zmiňovat… Takže tak, goode luck to me a už se těším až váš všechny doma zase potkám!!! J

Jooooo a btw Inďáci normálka krkaj, všude! Kdyby jste to nevěděli J
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy0077 (lucy0077blog.cz) Lucy0077 (lucy0077blog.cz) | Web | 10. února 2014 v 21:12 | Reagovat

poslední věta mě rozesmála :) ten let musel být naprosto šílenej já bych v té části nemohla žít bála bych se :) tak přeju hodně štěstí :) celkově ve všem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama